Z návštěvy restaurace může rozbolet žaludek… ale i oči!

Z návštěvy restaurace může rozbolet žaludek… ale i oči!

Rande naslepo

Kdybych si měla vybrat lokál na základě videa, kterým se prezentuje na webu, žižkovské podniky Olše a Spirit bar obejdu velkým obloukem.  Materiál, který má návštěvníky lákat mimo jiné na osobitý interiér (což se koneckonců rozhlašuje v obou voiceoverech), působí spíš dojmem, že se autoři snažili co nejvíc rysů zamaskovat. Jak jinak si vysvětlit neustálé divoké švenky, zběsilé střihy v nedokončeném pohybu kamery nebo zcela bezúčelné rozostřovačky? Při špatně osvětleném prostředí a rozostřených pohybech občas skoro přestává být rozpoznatelné, na jakou část prostoru se to zrovna díváme.

Čtení zakázáno

Rozkoukat a orientovat se ve videu je téměř nemožné, nehledě na to, že z toho člověka brzo začnou bolet oči. Kdyby se doprovodný komentář nezmínil, že předmětem jednoho z nich je ,,žižkovská restaurace Spirit bar“, těžko by to někdo z dvousekundového záběru na ceduli stačil rozklíčovat. Z rozostřeného švenku okolo nápisu na domě jakbysmet. Nechápu, proč tvůrci poměrně časté záběry na nápisy a oznamovací tabule vůbec dělali, když nechtěli nikomu dopřát luxus si text přečíst.

Do the loco-motion

I z ,,příjemného prostředí nedaleko centra Prahy“ se chce zvracet, jestliže se kamera neustále točí jako káča. Otřesnou kombinací je střih z nedokončené transfokace do statického záběru. A především – potenciálnímu zákazníkovi se ani nemůžou začít sbíhat sliny na lákavé chody, když se kamera na žádném z nich dlouho neohřeje.

V souvislosti s reklamním videem často padá požadavek, aby dílo bylo ,,dynamické“. Význam si evidentně každý vykládá po svém. Tvůrci provozující YouTube kanál Webdesignservis (kde se oba spoty kromě homepages podniků nachází) se zřejmě tak úporně snažili diváka neznudit, až mu z toho přivodili fyzickou nevolnost. A zřejmě i zadavatelům – tahle dvě videa jsou totiž tím jediným, co v jejich zdejším portfoliu najdete. Nedivíme se.

Leave a Reply