Vysokorychlostní kamera Phantom Flex je mocná hračka, na kterou se musí s rozmyslem

Vysokorychlostní kamera Phantom Flex je mocná hračka, na kterou se musí s rozmyslem

Kameraman Michael Pescasio dostal k dispozici kameru Phantom Flex od Vision Research. Režisér Mark Pellington s ní dosud neměl zkušenost. Co pro oba filmaře začalo jako testování techniky se nakonec proměnilo v plnohodnotné hudební video. Kapela Bear Hands, která propojuje pop s disco a funkovými melodiemi se z jejich náhodné spolupráce může těšit v klipu ke svému singlu “Giants”.

Báječní muži s kamerou

Prestože má za sebou celovečerní filmy jako Miluj bližního svého nebo Proroctví z temnot a podílel se i na koncertním filmu U2 3D – Pellington je stále spojován především s hudebními klipy, a to už od počátků stanice MTV. Když ho kontaktovali zástupci Bear Hands, plánoval zrovna svůj další celovečerák Clang, který měl být kombinací digitálního a analogového média. ,,Bylo mi jasné, že klip bude pro mě skvělou testovací půdou pro nový film a taky příležitost pracovat s Mikem, zkušeným kameramanem. Navíc to celé dýchalo punkem – kapela, holky a krásné lokace.“

Pescasio, který se v nedávné době podílel na svém kameramanském debutu Uncle Nick, si u filmu prošel mimo jiné i elektrikářskou průpravou. Kameru Phantom Flex 4K si měl pronajmout, ale kvůli zdržení produkce mu ji z Vision Research půjčili na neurčito. 2,5K kamera může snímat až 1275 fps při rozlišení 1920 x 1080 na nejvyšší kvalitu obrazu a ještě víc při nižším rozlišení. ,,Markova videa jsem sledoval ještě na filmové škole, oba pocházíme z Baltimoru. Toho chlápka jsem prostě musel poznat osobně“, říká Pescasio. O dvacet let později se mu to splnilo. A nešlo jen o experiment s Phantomem, ale vlastně s čímkoliv, co nahrává.

Experimentální výbava

Produkce zabrala jedinou noc v lokacích centrálního Los Angeles. Pescasio a Pellington byli vybavení arzenálem starších i moderních kamer čítajícím Phantom Flex, RED Epic MX s objektivy Angenieux, zrcadlovkami Canon EOS 5D Mark III a EOS-1D X s objektivy Canon L Series a LensBaby, iPhonem, Sony Digital Handicam, VHS kamerou (ze které se ale nakonec nic nepoužilo) a Pescasiovu vlastní Arri 235 se sadou objektivů Zeiss Super Speed MK III. ,,Vždycky jsme jeli zároveň na tři a více kamer. Já točil na filmovou kameru, Mark na Epic a jeho asistent na všechno ostatní. Všichni zkrátka měli něco v ruce. V životě jsem nezažil větší zmatek, ale Mark říkal, ať mu věřím, že to nakonec bude stát za to a budeme mít skvělý materiál.“

Pro Arri 235 vyndal Pescasio z lednice materiál Fujifilm Velvia a Pellington přinesl zbytky Kodak Vision. Aby se vyhnuli nedostatku světla, Pescasio se rozhodl nepoužívat žádné filtry. ,,Nejdřív se točilo na filmový materiál. Plán byl jednoduchý: projít ulici křížem krážem a natočit obrázky členů kapely a ostatních v zapadajícím slunci. Jenže než se všechno připravilo, slunce dávno zapadlo.“ To bylo špatné, protože tak malá produkce je na světle závislá. ,,Záběry stály za prd. Ale Mark zavelel, ať prostě hlavně něco točím, a tak jsem dělal všechno proto, abych na ten materiál dostal aspoň ucházející obraz.“ Nakonec šlo v podstatě o to, s jak omezenými možnostmi budou stále schopni natočit něco zajímavého. ,,Bylo báječné slyšet jak filmový materiál prochází kamerou – opravdová nostalgie, jako dojemná vzpomínka. S digitální kamerou jsem si nikdy nebyl pořádně jistý, jestli je ta věc vůbec zapnutá.“

Světelné výbavení se skládalo z několika LED panelů na baterie a Aku svítilny, která umožnila mobilní natáčení za pochodu. Pro vysokorychlostní Phantom ale Pescasio potřeboval několik řešení navíc. ,,Oznámil jsem Markovi, že při nedostatku světla nám záběry budou blikat. Ale našli jsme uličku osvětlenou sodíkovými lampami, kde se Markovi moc líbilo pozadí. Takže jsme nakonec nějaké blikání museli akceptovat.“ Pellingtona to později přivedlo na nápad využít záblesky. Vypůjčili si tři xenonové jednotky Martin Atomic 3000 DMX, které dálkově ovládal operátor.

Abstraktní plánování

Natáčení s Phantomem také donutilo Pellingtona přehodnotit svou metodologii a záběry dopředu plánovat. ,,Nejřív byl rozhodnutý kameru prostě popadnout a točit, ale vysvětlil jsem mu, že je potřeba herce navést. Mohli jsme točit jen 8 sekund skutečného času při 800 fps. Záběry z Phantomu jsou proto ty nejorganizovanější v celém klipu.“ Jinak šlo ale především o sérii náhodných objevů. Třeba třicetiminutové natáčení při jízdě na skateboardu, třicetisekundová makra na iPhone nebo instagramové inspirace. ,,S iPhonem a videokamerou jsme hledali hlavně zajímavé objekty a textury. Napadlo nás třeba zapínat a vypínat night vision videokamery, což vypadalo jako by obrazy pulzovaly, protože expozici chvíli trvalo, než se přizpůsobila. S expozicí jsme si celkově vyhráli a vyšlo z toho spoustu krásných failů a odlesků. Ty mě koneckonců vždycky přitahují nejvíc.“

,,Mark vás navede, ale tak nějak abstraktně. Neřekne vám, co máte točit, ale jakou emoci z toho chce vyždímat. Dělám s ním už dlouho a vím, co chce. Je zajímavé sledovat, za jak dlouho to pochopí i další členové týmu“, říká Pescasio.

Experiment nekončí produkcí

Problémy se objevily s vyvoláváním filmu. ,,Museli jsme se uchýlit ke cross-processingu, což se nám moc nezdálo. Ale i tak to dopadlo zajímavě. Když došlo na střih, nejmíň se mi líbila stopáž z Epicu, protože byla nejuhlazenější.” Střih musel být prudký a rychlý, aby odpovídal dynamice textu a beatů skladby. Pro refrén se pak měl trochu zklidnit. Pracovalo se v Adobe Premiere a After Effects. ,,Podobná videa jsem dělal už v roce 1985, ale chtěl jsem si něco podobného vyzkoušet i dnes, kdy střihové techniky pokročily tolik dopředu. Střihači jsem musel neustále připomínat, že jde o experiment a je potřeba například neustále střídat mezi médii. Jak se mezi sebou ve výsledku třou je právě to, co je spojuje v konečný význam. Kromě toho je fakt zajímavé sledovat záběr jednoho člověka v té nejnižší a vzápětí v té nejvyšší kvalitě. Výsledek prostě opravdu stojí za to.”

American Cinematographer 08/2014