Mistři kamery: Roger Deakins, ASC*, BSC

Mistři kamery: Roger Deakins, ASC*, BSC

Jaký film ve vás jako v malém klukovi zanechal nejhlubší dojem?

V šestnácti, to už jsem teda nebyl žádné dítě, ale vzpomínám si, že jsem viděl The War Game (1965) Petera Watkinse během promítání torquayského filmového klubu. Dvě ženy v kině omdlely a film měl celkově tak mocný dopad na diváky po celém světě, že ho na 25 let zakázali. Na ten zážitek nikdy nezapomenu, stejně jako Watkinsův Culloden (1964).

Jaké současné nebo historické kameramanské osobnosti nejvíce obdivujete?

Eduarda Tisse pro jeho silné kompozice v Ivanu Hrozném a Alexandru Něvském; Vadima Yusova pro atmosféru, jakoud dokázal vytvořit v Ivanově dětství a Solarisu; Kazuo Mijagawu pro naprostou krásu jeho svícení Povídek o bledé luně po dešti a Správce Sanša, Haskella Wexlera (ASC) pro jeho srdce a vášeň; a Conrada Halla (ASC) pro jemnost a rozmanitost všeho, co kdy udělal.

Co ve vás zažehlo zájem o fotografii?

Řekl bych, že to začalo, když jsem viděl fotografie Billa Brandta a Henri Cartier-Bressona. Původně jsem chtěl být malířem, ale život jsem pořád maloval jen naturalisticky. Takže fotografie se nakonec ukázala být vhodnějším médiem.

Kde jste získal vzdělání?

Studoval jsem na Bath Academy of Art a potom na National Film School.

Kdo byli vašimi prvními učiteli a mentory?

Roger Mayne, slavný pro své fotografie londýnských ulic. Byl mým učitelem na Bath Academy.

Jaké jsou vaše nejzásadnější umělecké vlivy?

Myslím, že nejde úplně čistě oddělit pár těch skutečně klíčových. Určitě jsme všichni ovlivňováni vším, co vidíme a s čím přicházíme do kontaktu, ať už se jedná o výstavu Edvarda Muncha, film Jean-Pierra Melvilla nebo výhled z okna mého hotelového pokoje v Sydney, kde píšu tyto řádky.

Jak jste se poprvé dostal ke své profesi?

Byl jsem členem štábu a točili jsme dokument na palubě jachty v závodě kolem světa. Abych tu práci dostal, trochu jsem zveličil své námořní zkušenosti. Ale protože jsem z Devonu, nikdo se po tom už pak blíže nepídil.

Co vám během práce na tomto projektu přineslo největší uspokojení?

Nejspíš, když jsem se po devíti měsících na jachtě dostal zase zpátky domů!

Podařily se vám tenkrát nějaké významné přehmaty?

Na nic konkrétního si nevzpomínám, ale to svědčí hlavně o selektivní povaze mojí paměti.

Jakou nejlepší profesionální radu jste kdy dostal?

Jeden bývalý producent a šéf studia mi poradil, abych se vykašlal na ambice stát se kameramanem. Naštěstí, alespoň pro mě, jsem vždycky měl vlastní hlavu.

Jaké knihy, filmy nebo umění vás v poslední době inspirovaly?

Za všech okolností fotografie Alexe Webba. Vše je ztraceno mě inspirovalo znovu se podívat na Bressonův film K smrti odsouzený uprchl. A pak jsem měl to štěstí zhlédnout původní archivní kopii Zrcadla. Tarkovskij je pro mě neutuchající inspirace.

Máte nějaké oblíbené žánry nebo žánry, které byste si rád vyzkoušel?

Moc rád bych točil science-fiction, možná něco na způsob Cizince v cizí zemi, nebo The Man in the High Castle.

Kde se dnes vidíte, poud byste se nestal kameramanem?

Jednou, během letních prázdnin na škole, jsem se ucházel o brigádu plážového fotografa. Nevzali mě. Takže to by asi nevyšlo.

Jací členové ASC vás doporučili k přijetí?

John Bailey, Allen Daviau a Steven Poster

Jak členství v ASC ovlivnilo váš život a kariéru?

Pro mě je ASC především skupinou skvělých přátel a mít přátele v naší profesi je skutečná výhoda.

 

* The American Society of Cinematographers

 

American Cinematographer (April 2014)

Leave a Reply