Angelina Jolie je i v rohatém kostýmu legendární zlé víly za krásnou dámu

Angelina Jolie je i v rohatém kostýmu legendární zlé víly za krásnou dámu

Charismatickým padouchům vždycky všichni tak trochu fandí a královna Zloba z Disneyho animáku Šípková Růženka (1959) je jedním z klasických příkladů. Stejnou měrou obávaná i nenáviděná je samozvaná paní všeho zla konečně hrdinkou vlastního  samostatného příběhu. Ve filmu Roberta Stromberga s Angelinou Jolie v hlavní roli. Za kameru se postavil Dean Semler.

Válka světů

 Než se od hlavy až k patě začala halit do černé, byla Zloba okřídlenou vílou žijící v idylickém lesním světě. Její klid ale narušila armáda lidí pokoušející se převzít vládu nad Zlobiným domovem. Bránit ho stálo Zlobu nejen kouzelná křídla, ale i veškeré štěstí. Lačnící po pomstě prokleje princeznu Auroru (v batolecím věku ji hraje Vivienne Jolie-Pitt, později Elle Fanning). Zatímco plyne čas do Auroriných šestnáctin, kdy má kletba vejít v účinnost, začíná si Zloba uvědomovat, že právě Aurora by mohla jednou navrátit oběma zemím mír.

Pro Roberta Stromberga jde o režisérský debut, ale Dean Semler rozdíly nedělá. ,,Já si práci užívám obecně. Vždycky je to režisérův film a já jsem rád, když můžu přispět co nejvíce nápady. To se možná stává častěji u debutantů, ale na plátně je to nakonec stejně výhradně jejich vize. Režisér je prvním a jediným kapitánem lodi a kameraman se jen snaží udržovat správný kurz.” Stromberg byl maximálně připravený na výzvu, jakou je kombinace živé akce a rozsáhlých vizuálních efektů. ,,V momentě, kdy jsem vstoupil do Robovy pracovny, celý film v něm byl rozvěšený po stěnách na výkresech a storyboardech. To mě oslovilo – jasnost Robovy vize to všem, včetně mě, velmi usnadnila. Zobrazení světla bylo úžasné – využití vysokých zámeckých oken jako jediného zdroje, stěny ponořené do náladových stínů, světlo ohně, plamene svíčky, jak se exteriéry dají oživit zadním světlem… O několik měsíců později už ty samé obrazy ožívaly na plátně.”

Velkou výhodou byly Strombergovy bohaté zkušenosti s vizuálními efekty a produkčním designem. ,,Nejenom, že režíroval herce, ale zároveň byl schopen vidět mnohem víc. Často říkával věci jako: ,,Neboj se té plošiny nebo světel v záběru. Až se jich pak zbavíme, uvidíš jenom nádherný vodopád s vílami poletujícími nad hladinou”, vzpomíná Semler.

Magická Alexa

Po mnohačetných testech s Arri Alexou, Panavision Genesis a Sony F65, se štáb rozhodl pro Alexu, která si nejlépe poradila s vysokými nároky vizuálních efektů. Veškeré pochybnosti, které Dean Semler měl, když opustil Genesis, svou výhradní volbu už od snímku Klik – život na dálkové ovládání (2006), byly rychle rozptýleny. ,,Mám za to, že obrazy z Genesis se stále nejvíce přibližují filmovému obrazu, ale jde jen o malý rozdíl. S Alexou se mi pracovalo výborně, je to báječný nástroj. Přímo v kameře jsem mohl jemně měnit barevnou teplotu, obvykle zhruba o 100 až 200 stupňů – jednoduchý, ale velice efektivní nástroj, který se mi mnohokrát hodil.

Hlavní výbava štábu čítala tři Alexy Plus vypůjčené od Panavision z Londýna. Aby zabrala celou scénu, áčková kamera strávila většinu času na Technocranu, zatímco B bylo na vozíku. Semler taky věšinu času používal ND filtr.

Pro monitoring na place měl Semler k dispozici systém ColorStream od eFilmu, kterému je věrný už od Apocalypta. ,,Mám rád, když můžu pracovat s konstantními barevnými hodnotami po dobu celého natáčení až do postprodukce. Když jsem například točil v Austrálii, měl jsem vše celou dobu nastavené na čísle 25.” Semler si některé denní práce přehrával na iPadu, ale většinu času si vystačil jen s tím, co viděl na monitorech přímo na place.

Kromě kamer Arri Alexa si Dean Semler vybral objektivy Panavision Primo, své mnohaleté favority. ,,Moje sada objektivů se prakticky nemění. Mám kusy od 14,5 mm do 150 mm. Často používám i Primo zoomy. V tomhle případě mi přišel vhod i zoom Panavision Hubble. Vždycky jsme jeli na dvě kamery, často na tři. Dvě kamery braly odlišnou velikost záběru z podobného úhlu a třetí byla buďto někdo schovaná, nebo snímala ze země celek 14,5 mm objektivem.”

Království Pinewoodu

Hlavní část produkce začala už v půlce roku 2012 v Pinewood Studios na západě Londýna. Příběh se odehrává ve dvou světech – morálně zkaženém království lidí, kterému dominují chladné barvy a tvrdé stíny paláce krále Stefana; a jiskřivém lesním království, domově víl, skřítků a dalších fantastických bytostí. Kulisy obrovského zlověstného zámku zabraly většinu interiérů, zatímco lesní království se vešlo do zadní části exteriérů Pinewoodu.

Aby se správně vyhodnotilo množství potřebných exteriérů a digitálních prostředí, produkce přizvala odborníky přes oba obory. A jejich spolupráce fungovala skvěle. ,,Ohromné interiéry paláce, jako přijímací síň, se téměř nevešly na scénu a doslova překypovaly detaily. Kamenné stěny, schodiště, okna, naleštěné podlahy – byla opravdu radost to všechno svítit.” Digitální obrazy byly ale srovnatelně úchvatné. ,,Rob trval na použití kouře v interiérech i exteriérech, což mě trochu překvapilo”, říká Semler. ,,Lidé od vizuálních efektů většinou kouř moc nemusí, protože narušuje bluescreen, který používáme místo greenscreenu. Na zemi se nám totiž povalovala spousta zeleného listí, takže by greenscreen neměl efekt. Já jsem to ale vítal, protože kouř mi umožnil vytvořit krásné světelné paprsky.”

Co se týče svícení, štáb používal například obrovské lampióny Mole-Richardson pro interiéry paláce. Polovina z nich neměla žádný filtr pro denní scény a druhá polovina měla kombinaci modré a světle zelené pro atmosféru soumraku a noci. Osvědčila se i MagicQ Remote aplikace pro iPhone, která umožnila rychle dálkově měnit nastavení z nočního na denní. O sluneční nebo naopak měsíční záři se pak postaraly Tungsteny a Maxi-Brute panely. ,,Všechny prostory v paláci mají obrovská okna, která jsme občas použili jako výhradní zdroj.” Široce se také uplatnilo světlo ohně a svíček. K doladění efektu použil štáb i halogenové lampy s reostaty, které byly umístěny těsně za okrajem rámování.

Zahrada pod plachtou

Jedna ze Semlerových oblíbených scén se odehrává ve vílí chaloupce, kde najde útočiště malá Aurora. ,,Miluju ty vtipné scény s třemi úžasnými herečkami Juno Temple, Imeldou Staunton a Lesley Manville. Byl tam opravdu nízký strop s nežádoucími odlesky, se kterými bylo docela těžké pracovat. Ještě těžší bylo, že jsme potřebovali světelné a dešťové efekty uvnitř chaloupky, když na víly zaútočí Zloba.” Skrze umělý déšť svítil štáb záblesky s dvojitými ND9 filtry pro vytvoření efektu, který nejlépe vyhovoval senzoru v Alexe. Uplatnily se i lampióny pro vytvoření mihotavého světla svíček. Vzájemné použití světel se dokonce postaralo o několik vtipných momentů. ,,Když se princezna Aurora dostane do lesa a vidí rozjařené, jiskřivé bytosti, Rob chtěl nějaké speciální svícení pro Elle Fanning, protože digitální víly kolem ní měly zářit. Takže tři hromotluci od elektrikářů nadšeně mávaly 200 wattovými žárovkami kolem jejího obličeje. Jako pravá profesionálka ty chlupaté chlapy naprosto ignorovala a užívala si jen ta drobná světélka.”

Když došlo na exteriéry v Pinewoodu, Semlerovi se pochopitelně příčilo vydat se na milost nestálému anglickému počasí. Aby měl lepší kontrolu, vztyčil štáb nad lokací odolnou plachtu. ,,Scéna vřesoviště pod plachtou byla obrovská a vskutku impozantní. Byl tam vodopád, jezírka, cestičky a vzrostlé stromy pokryté mechem. Tým zahradníků to postavil s láskou, štáb to přes den podupal a oni to do dalšího dne zase pečlivě dali dohromady. V těch mokřinách žijí víly, takže musely působit oslnivě, plné života. Nemohli jsme je nechat napospas sžíravému letnímu slunci. Zatažená obloha by zase z obrazu vysála všechen život.” Pro doplňkové nasvícení herců se osvědčila jemná mřížková látka, která tvářím velmi lichotí. Semler pojal celkové svícení filmu velmi temně a pochmurně, žádný lichotivý vzhled. Zadním světlem zdůraznil slavné rohy Zlobina lesklého černého kostýmu s vlající kápí. ,,Zlobu jsme svítili jako krásnou dámu. Nejprve jsme pořídili několik testů s postranním světlem, ale ani Angelině, ani mně se to nelíbilo tolik, jako světlo zepředu, které zdůraznilo barvu jejích očí, krásně rámovalo její rysy a především ty fantastické prostetické lícní kosti.” Hlavní světlo pro Angelinu mělo také jemně modrý filtr, aby jí udrželo studenou barvu pleti.

Ohnivý dech draka

Na place bylo tolik zařízení pro kamery, že bylo potřeba speciálního týmu pro jejich přípravu na další záběr. Běžné byly přesuny z ruční kamery na Technocrane nebo vozík. Občas až agresivní práce s kamerou, jakou si vyžadovaly bitevní sekvence, byla v ostrém kontrastu s elegantním řešením zbytku. Například na začátku filmu, kdy otec prince Stefana, nešťastný král Jindřich, vede své jednotky proti lesním obyvatelům pod vedením Zloby. Majestátní záběry Jindřichovy armády blížící se přes kopce pořídil Dean Semler s Russian Arm. Další záběry boje se točily z jeřábů a bezprostřední bitevní vřava pak z ruky. K tomu se osvědčily objektivy s delší ohniskovou vzdáleností, např. Primo 85 mm.

Předposlední souboj Zloby a Stefana se odehraje v přijímací síni. Poté, co se jí podařilo uniknout králově léčce, promění Zloba svého pobočníka Diavala v oheň chrlícího draka a palác se rázem stává ohnivým peklem. ,,Scéna byla nádherná. Tak jsme ji prostě spálili.” K tomu účelu měl štáb plynové trubky, které umožnily kontrolovaný oheň, dále plamenomety, které posloužily jako drakův dech a stelivo pro kočky napuštěné hořlavinou, které napodobilo pomalu se snášející ohnivý déšť. Ohnivé světlo vykouzlily i panely Maxi Brute. ,,Kombinace praktických ohnivých efektů a záblesků odrážejících se od lesklé zbroje vojáků a jejich zpocených tváří obraz opravdu oživilo a přiblížilo divákům. Okolí jsme nechali poměrně temné, aby světlo ohně proniklo i k stinným zákoutím a bylo jasněji čitelné.”

Kameraman Dean Semler ale až do poslední chvíle neviděl všechny digitální efekty a prací Roberta Stromberga a jeho týmu byl unesen. ,,Úplně mě ty obrazy a úžasní tvorové okouzlily. I tak je ale práce kameramana tím hlavním pro vytvoření půdy pro digitální efekty. Základní princip se nemění: režisérova vize musí být naplněna, scénář se musí proměnit v pohyblivé obrázky a scény s herci musí být správně nasvíceny. A na to, co se mi povedlo na filmu Zloba: královna černé magie jsem opravdu pyšný.”

 Simon Gray

American Cinematographer 07/2014

Leave a Reply